Hledáte způsob, jak psát odbornou esej? V dnešním článku vám to vysvětlíme. Navíc vám poradíme, jak napsat esej v angličtině, a nakonec pro lepší představu ukážeme vzor. Nejprve ze všeho si ale pojďme vysvětlit, co jsou eseje.
Co je to esej
Esej je literární žánr, do kterého patří texty zaměřené na odborná témata. Na rozdíl od nestranné publicistiky ale do každé eseje její autor vkládá svůj názor na rozebíranou problematiku. Často jde o zhodnocení nebo kritické vyjádření, které se ale za každých okolností musí opírat o odborná fakta. V esejích jsou nejčastěji probíranými oblastmi politika, literatura nebo umění.
První knihu esejí napsal v 16. století francouzský myslitel Michel de Montaigne pod názvem Essais – odtud český termín esej nebo také hojně rozšířené anglické essays. Mezi nejznámější české tvůrce esejí se řadí F. X. Šalda nebo Václav Havel.
Jak má esej vypadat
Je potřeba zmínit, že se eseje obecně řadí do několika směrů esejistiky, nejčastěji podle svého původu. Některé směry uchopují odlišně řešenou problematiku, jiné jsou různě dlouhé – například francouzská esej je znatelně delšího rozsahu, v anglosaské se hlavní část dělí na další tři podčásti apod.
Zde se ale budeme věnovat hlavně eseji české. Ta se zabývá kulturními, filosofickými nebo aktuálními společenskými tématy. Skládá se ze 3 základních prvků:
- Úvod,
- hlavní část,
- závěr,
- seznam použité literatury.
Zvláštním typem je také argumentační esej – ta má čtenáře jednoznačně přesvědčit o vašem názoru. V dalších částech textu si ještě vysvětlíme, jak toho nejlépe dosáhnete. Argumentační esej se každopádně nejlépe píše na téma, kterému rozumíte nebo které je vám alespoň nějak blízké.
Jak se píše esej
Než začněte psát, důkladně si nastudujte, o čem vlastně chcete psát. Pokud by se v eseji měla objevit nějaká nepodložená informace, celé vaše snažení by to mohlo shodit. Bez dostatku informačních zdrojů nemá cenu se do psaní pouštět.
Pamatujte, že načtené materiály nikdy nesmíte kopírovat bez uvedení zdrojů, a to ani v eseji. Veškeré citované i parafrázované zdroje je v textu potřeba označit a uvést v seznamu za samotnou esejí.
Stanovení osnovy
Na základě získaných informací a podle toho, jakou cestou se k tématu chcete vyjádřit, si připravte základní osnovu eseje. Myslete na to, které otázky budete chtít v eseji probírat. Podle toho si připravte jednotlivé body tak, aby splňovaly logickou posloupnost a odpovídaly logické struktuře textu.
Volba stylu
Esej je možné psát ze dvou různých perspektiv – první nebo třetí osoby. V první osobě je více zřejmý váš silný osobní vztah k tomu, o čem se vyjadřujete. Třetí osoba zase působí důvěryhodněji a na někoho může dělat lepší dojem.
Vždy každopádně používejte spisovnou češtinu bez hovorových výrazů. Přestože vyjadřuje vaše názory, esej by stále měla být odborným textem.
Název
Název je to první, co čtenář z eseje vidí. Proto by měl vypadat dost zajímavě, aby každého přesvědčil k dalšímu čtení. Hlavně ale musí jasně osvětlit téma celé eseje. Často se to dělá velmi jednoduše (např. Esej o knize).
Úvod
V úvodu se stále ještě musíte snažit zaujmout čtenáře – tím, jak je zajímavé samotné téma, i způsobem, jakým na něj vy sami nahlížíte (nebo v průběhu dalšího textu míníte nahlížet). Už v první větě ho do textu vtáhněte. Dostatečně jasně téma vysvětlete a představte všechna potřebná fakta, se kterými budete pracovat v dalších částech.
Úvod nemusí být dlouhý, často stačí jeden krátký odstavec. Především dejte najevo, proč jste si vybrali právě toto téma, a na závěr vyjádřete svou tezi – zásadní myšlenku díla, která čtenáře doprovodí do druhé, hlavní části eseje.
Hlavní část
Má-li být text rozsáhlejší, čleňte si ho podle osnovy do podkapitol. Postupujte podle připravené osnovy; každému odstavci věnujte asi 200–400 slov a snažte se v něm podporovat jen jednu hlavní myšlenku. Pokud nějaká věta s touto myšlenkou nesouvisí, přemístěte ji jinam nebo úplně odstraňte. Odstavce na sebe musí plynule navazovat – poslední věta odstavce vždy přechází do věty první v odstavci následujícím.
Každý svůj názor podepřete nějakým přesvědčivým důkazem. Používejte fakta, která nikoho nenechají na pochybách. Správná argumentační esej musí navíc obsahovat argumenty pro i proti, které se vzájemně vyvracejí. Pomocí protichůdných názorů pak budete moct lépe vyhodnotit nastolené otázky.
Aby nebyl text zbytečně plytký, stále se sami sebe ptejte proč, stále hledejte důkazy a významy. Jen tak se vám podaří napsat esej, kterou čtenář v jejím průběhu neopustí, ale se zaujetím dočte až do konce.
Závěr
Závěr v eseji má důležitou funkci, a pokud nesplní svůj účel, celý text tím bude ztrácet na smyslu. Důležité je nejpozději poslední větou dostat čtenáře na svou stranu. Vyslovte pádný argument, který odpoví na otázky položené v úvodu. Neopakujte znovu již vyslovené, raději vaše předchozí myšlenky shrňte do jasného stanoviska.
Pokud zjistíte, že jste došli k jiné tezi, než jste v úvodu nastolili, vraťte se k úvodu a tezi poupravte.
Esej v angličtině
Jak už bylo naznačeno, odborná esej je oblíbený vyjadřovací prostředek v anglosaském světě, a proto ji při výuce používají i tuzemští angličtináři na české studenty. Při psaní eseje v angličtině si dávejte pozor hlavně na významy slov. Pomáhejte si slovníky synonym (tzv. tezaury), nebo alespoň online slovníky, a dávejte pozor, jestli to, co píšete, dává smysl.
Při psaní v angličtině si už na začátku stanovte slova, která s tématem nějak souvisí, a poté se jich držte. Pomůže vám to se spádem textu, který se tak stane obraznějším a více konkrétním.
Vzor eseje
Přečetli jste celý článek a stále si nejste jistí, jak by měl vypadat výsledek? Podívejte se na příklad eseje, který jsme vám pro lepší názornost připravili. Esej vzor ke stažení ZDE.