Nedoporučujeme řešit téma, které povede k bezvýznamným výsledkům (tedy banálním, které si snadno každý domyslí). Nevhodná jsou taktéž témata, která jsou v současnosti ve fázi řešení či téma v současnoti diskutované (z důvodu nedostatku literatury), ovšem pro zkušeného „pisatele/studenta“ právě takové téma může být naopak přínosem (přidanou hodnotou).
Dalšími nevhodnými tématy řešení pro tyto typy odborných prací jsou témata neposkytující dostatečný prostor k projevu tvůrčích schopností, témata vyloženě diskusní či porovnávací (mohou vyvolat spory při obhajobě), dále pak se jedná o témata podmíněná již předchozím zpracováním odlišných problematických okruhů, či téma v úzkém spojení s cizojazyčnou obratností, kterou „pisatel/student“ momentálně nevyniká. Naprosto nevhodné je volit téma, které evidentně přesahuje znalosti a dovednosti „pisatele/studenta“, nebo dokonce odporuje jeho oborovému zaměření.
Hlavní zásady pro psaní vědeckých prací
Každý student, který má psát vědeckou práci (bakalářskou, diplomovou, MBA či disertační)[1], ještě před započetím psaní by měl znát hlavní zásady a především metody psaní vědeckých prací. Měl by být schopen metody ve své práci použít a také chápat zásady výběru vhodných metod vědecké práce pro jejich zpracování. Právě používám vhodných vědeckých metod v závěrečných prací se zabývají hodnotící komise, kterým může student naplnit parametry požadavků, které jsou na vědecké práce u všech institucí kladeny. Ještě předtím než se budeme zabývat výběrem a správným použitím vědeckých empirických metod, se budeme zabývat, jak používat vědeckou terminologii a stylistiku. Dále si v této kapitole vymezíme jak stanovit vědeckou hypotézu, tak abychom správně napsali úvod vědecké práce a mohli začít vědecky psát.
[1] Používáme též vědeckou práci, či závěrečnou práci.