Každý je tak trochu nervák. Na někom to není tolik vidět, jiný zas vypadá, že se na místě sesype. V každém případě je potřeba umět se svou nervozitou pracovat. Nejenže má negativní vliv na vaše zdraví, také vám může u obhajoby bakalářské či diplomové práce pěkně zavařit.
Chcete-li se ale své trémy nadobro zbavit, tak pro vás máme špatnou zprávu. Nikdy se jí totiž úplně nezbavíte a vždy vás bude tak trochu strašit. Pokud ji však ovládnete, můžete ji využít ve svůj prospěch. Nervozita je totiž nejen nepříjemný pocit, ale zároveň také jakýsi motor, který žene k lepším výsledkům. Pojďme se tedy podívat, jak se dá nervozita ovládnout. Nenechte se však odradit, je to běh na dlouhou trať, ale výsledek stojí za to.
Vyhodnoťte situaci
S nervozitou se dobře pracuje, pokud víte, jak jste na tom. U obhajoby bakalářské či diplomové práce vám konkrétně asi nejvíc pomohou posudky vašeho školitele a oponenta. Pokud průměrné hodnocení z obou posudků vychází lépe než na E, můžete být v klidu. Porota často tuto známku spíše zlepší, případně ji ponechá. V takovém případě stačí, když se na obhajobu poctivě připravíte – a máte vyhráno.
Vychází-li ale průměrné hodnocení posudků na E, měli byste přípravě na obhajobu věnovat dostatek času a nic nepodcenit. Pokud však porota uvidí vaši snahu, nemusíte se bát, že by vás jen tak pro radost u obhajoby potopila.
Připravte se na nejhorší
Jakmile zhodnotíte situaci, připravte si všechny možné scénáře. Nepřehánějte však a buďte realističtí. Od obhajoby můžete odejít v podstatě se čtyřmi různými výsledky. V prvním případě si známku vylepšíte, v tom druhém zůstane stejná, ve třetím bude o něco horší a poslední případ je nejhorší – neobhájení závěrečné práce.
První tři výsledky jsou zcela v pořádku a můžete se radovat, že to máte za sebou. V tom posledním případě se pouze přihlásíte k dalšímu termínu obhajoby, který bývá obvykle na podzim. Mezitím svou práci vylepšíte a lépe se připravíte. Což opravdu není nic strašného. Status studenta vám v takovém případě navíc zůstává. Nicméně, pokud jste již dříve studium prodloužili, může vám škola účtovat poplatky. Ty ale nejsou na většině fakult zase tak vysoké, abyste si s nimi nedokázali poradit.
Vyzkoušejte si to nanečisto
Vyzkoušejte si obhajobu takzvaně nanečisto: s publikem a několikrát. Požádejte své spolubydlící, kamarády, spolužáky nebo rodiče. Aspoň jim ukážete, co vlastně děláte. Při každém pokusu svou prezentaci navíc můžete vylepšit. A zároveň si díky tomu začnete třeba i věřit.
Nachystejte si záchrannou kartičku
Kartička s poznámkami vám pomůže, když se při obhajobě zadrhnete, případně pokud vám vypadne nějaká důležitá informace.
Pozitivní vliv na vaši psychiku může mít i její pouhá existence a možnost podívat se na ni, pokud bude potřeba. Na záchrannou kartičku se ale nespoléhejte, měli byste ji využít jen v nouzi nejvyšší.
Zamyslete se, na co by se porota mohla zeptat
Na obhajobě jsou asi nejstrašidelnější závěrečné otázky. Porota si totiž díky nim ověří vaše znalosti.
Na otázky se však můžete předem připravit. Nejprve zkuste popřemýšlet, co by mohlo porotu v souvislosti s vaší prací asi nejvíce zajímat. Nachystejte si odpovědi také na základní pojmy týkající se tématu. Ačkoli porotci většinou dobře znají jejich výklad, chtějí si tak ověřit, že tématu opravdu rozumíte.
Někteří oponenti v rámci posudku také navrhují případné otázky, které by se měly zodpovědět v rámci obhajoby. Nezapomeňte si proto posudek dohledat a na otázky se připravit.
Odstraňte z prezentace vše, čemu nerozumíte
Pokud si v něčem nejste jistí, rozhodně o tom nemluvte při obhajobě. A co víc, nezařazujte to do své prezentace. S velkou pravděpodobností se vás na to porota zeptá a vy nebudete znát odpověď.
Nepodceňujte se
Pokud jste došli až k obhajobě, zřejmě ve vás něco je. Ne každý se totiž úspěšně probojuje až na konec. Takže si věřte, máte na to.
