[Blog]

Teoretická část

Zásady pro správné zpracování teoretické části práce

Odbornou práci autor začíná vymezením řešené problematiky a dále studuje dostupné zdroje, z nichž analyzuje a předkládá teoretická východiska. V této fázi odborného zkoumání se autor seznamuje s relevantní odbornou literaturou a prameny (publikace, dokumenty, články atd.) a zjišťuje současný pohled ostatních odborníků. Může také čerpat informace z praktického prostředí (podniky, komunity, regiony atd.). Součástí studia jsou i konzultace s pedagogy a odborníky z praxe, stejně jako rozhovory s institucemi, v nichž se výzkum odehrává.

Možnosti použití umělé inteligence

V této fázi může umělá inteligence výrazně usnadnit práci. Například:

  • Vyhledávání informací: AI může rychle procházet online databáze a literaturu, čímž urychlí proces shánění relevantních zdrojů.
  • Shrnutí a analýza textu: AI nástroje mohou pomoci se shrnutím klíčových bodů z dlouhých textů a poskytnout tak rychlý přehled o obsahu.

Výběr správné publikace

Z odborného pohledu je nepřijatelné, aby student při hledání teoretických východisek pro sledovaný jev vycházel pouze z jedné základní publikace nebo ze svých vlastních zkušeností. Velmi negativně se hodnotí i situace, kdy autor konzultuje práci s vedoucím jen minimálně.

Pro nalezení teoretických východisek je žádoucí, aby autor rozuměl odborným tvrzením a měl literaturu dobře „zvládnutou“. Dnes se často vyžaduje vyhledávání informací na internetu, včetně cizojazyčných textů, což může být časově náročné. Umělá inteligence může pomoci i zde, například pomocí překladačů nebo nástrojů na analýzu a hodnocení textů.

Základní příprava teoretických východisek

Důkladná příprava teoretických východisek ochrání autora před řešením již vyřešeného problému nebo opakováním chyb předchozích výzkumníků. Tyto chyby se obvykle odhalí až v závěrech odborných prací. Analýza literatury vyžaduje také porozumění odborné terminologii. Pojmy je nutné definovat, aby byly srozumitelné.

Volba vhodné výzkumné metody

Už v teoretické části práce autor zvažuje, jaké výzkumné metody použije v analytické části (obvykle bakalářské nebo diplomové práce). Musí také rozhodnout, jakým nástrojem dospěje k požadovaným výsledkům. Výběr metod a technik je závislý na zadaném tématu a stanoveném problému. Výzkumné metody by měly být voleny tak, aby naplňovaly cíle práce.

Zde může být umělá inteligence užitečná například při:

  • Návrhu výzkumných metod: AI může pomoci doporučit vhodné metody na základě předchozích výzkumů v dané oblasti.
  • Analýze dat: AI nástroje mohou zpracovat velké objemy dat a najít v nich vzorce, které by se daly obtížně rozpoznat tradičními metodami.

Není doporučeno vytvářet vlastní metodické nástroje, které ještě nebyly ověřeny. Pokud se autor rozhodne pro vlastní nástroj, měl by provést předtestování, aby ověřil jeho výpovědní hodnotu. AI může pomoci i při testování a validaci těchto nástrojů, čímž proces zjednoduší a urychlí.

 Nestíháte napsat bakalářskou či diplomovou práci? Klikněte ZDE pro pomoc. 

Hodily by se Vám vzory pro Vaši praci?

Vyplňte nám, na jaký typ práce by se Vám hodil vzor (5-15 sekund) a zjistěte, jestli pro Vás máme neco, co Vám ušetří čas.

Sdílet

Podobné články

25. 06. 2015

Metodika- jak se píše metodika, druhy a možnosti použití empirických metod

Již jsme se zmínili, že při hledání vhodných metod je rozhodující vycházet z formulovaného problému a hlavní otázky, což obsahuje i představy o tom, jak bude tedy problém metodologicky řešen, a z jakých teoretických východisek bude empirický výzkum vycházet. Toto tvrzení v sobě zahrnuje i cíl výzkumu, na kterém bude záviset i výsledek odborné práce. Výzkumné problémy můžeme tedy sledovat i výzkumnými otázkami, které umožní „pisateli/studentovi“ sledovat základní vztahy výzkumu.

21. 05. 2015

Jak si představit výzkum a jeho teoretické vymezení?

„Empirický“ výzkum je jeden z výzkumů, který představuje logický, oganizovaný a systematický proces, který využívá empirická data. Zpravidla je založen na zkušenostech nebo pozorování sledovaného jevu. Cílem výzkumu je získat data, respektive sledované informace o světe a některých jeho vlastnostech. Dílčími cíli výzkumu mohou být explorace – průzkumy (tedy hrubé chápání sledovaného jevu), deskripce – popisy (přesné měření a popisy vlastností sledovaných jevů, resp. jak? Kolik? co?) a v neposlední řadě explanace – vysvětlení (poznání a popis vnitřních vztahů mezi vlastnostmi sledovaného jevu, tj. Proč?). Například v sociálních vědách se můžeme setkat s konceptuálně-filosofickým výzkumem, historickým výzkumem.

02. 07. 2015

Hypotéza (tvrzení)

Základem správně stanovených hypotéz jsou známé poznatky, ovšem je nutné aby překračovaly (hypotézy) jejich hranice, přičemž také mají stanovovat nová tvrzení jako předpoklady, které se mohou prokazovat či vyvrátit. Chápat hypotézu jako takovou je však mnohem více charakterizované než bylo v tomto širším smyslu pojato, můžeme tedy považovat již uvedené předpoklady hypotéz za velmi úzké. Úzce pojato z důvodu pokládání předpokladu za jeden podstatný znak hypotézy. Tento znak hypotézy slouží k poznání předmětu a jeho zákonitostí i vlastností. S hlavní myšlenkou výzkumu vzniká hypotéza, která je podmíněna objektivností.

Novinky do vašeho e-mailu

Získejte informace, jak si zjednodušit studium a bonusy zdarma

Copyright © seminarkyza1.cz 2025

Převodem logo Mastercard logo Gopay logo Visa logo