Obor římské právo
Římské právo je považován za právní systém, který se postupně vytvářel a vznikal ve starověké římské obci a postupně se rozšířil po celé Římské říši. Základy římského práva sahají až do práva zvykového, jehož kořeny spadají až do období protoitalických kultur. Psaná podoba římského práva je datována okolo roku 449 př. n. l., kdy byl sepsán Zákon dvanácti desek a bez přerušení právní spojitosti pokračuje až do období císaře Justiniána I., jež v období okolo roku 530 nařídil jeho shromáždění a sepsání. V této formě Justiniánské kodifikace se principy římského práva staly základem právního systému Byzantské říše. Kolem roku 1100 vzniklo římské církevní právo (kanonické), které se začalo vyučovat na univerzitách a stalo se vzorem pro panovnická práva evropských zemí.
Význam římského práva
Římskoprávní terminologie se stala mezinárodním jazykem právníků a je dodnes značně užívána. Římské právo je považováno za základ všech novodobých občanských zákoníků. Zejména pak občanského zákoníku rakouského z roku 1811, německého, Napoleonova Code Civil i zákoníku francouzského. Nejedná se pouze o právo minulosti, ale jde především o systém, který žije v pojmech a institutech platných právních řádů, systematice a základních principech nadále. Římské právo vytvořilo první vědecké právní pojmy a odborné výrazy, vyniká přesnými definicemi a prosazuje se právnickou technikou. Preciznost a jasnost formulací v římském právu, nekompromisní logika a pečlivost právnického systému vede ke zvyku definovat a formulovat právnické úrovně se vší přesností. Latinská právní technika a terminologie se stala jádrem veškeré právní kultury. Římští právníci položili základy logického myšlení v oboru práva. Znalost římského práva tak pomáhá v rozvoji všeobecného právnického myšlení a uvažování. Výraznou příčinou vlivu římského práva na rozvoj novodobého soukromého práva byla vysoká formální dokonalost římskoprávních norem i římské kultury.
Římské právo jako právní systém
Římské právo je možno považovat za historicky první právní systém platný ve společnosti založené na tržním hospodářství. Smysl římského práva je spatřován zejména zakotvením práva soukromých vlastníků zobecňujícím způsobem. Díky tomu mohlo být uplatněno dalšími systémy založenými na tržním hospodářství. Římské právo v mnoha případech sloužilo jako inspirace pro novou úpravu právních vztahů, v čemž tkví hlavní význam římského práva v současnosti.
Kořeny římského práva
Za historicky nejstarší kořeny práva je považováno právo nepsané, tzv. právo obyčejové. V 5. století př. n. l. bylo římské právo kodifikováno v Zákoně dvanácti desek. Vzhledem k existenci obyčejového práva je zřejmé, že právní systém může existovat i v nepsané podobě. Za právní důvod platnosti obyčejového práva bylo považováno dlouhodobé užívání určitého pravidla, což dávalo najevo všeobecný souhlas. Zákon dvanácti desek byl zásadním zákonem přijatým za republiky lidovým shromážděním. Bylo sepsáno veškeré obyčejové právo a byla převzata některá ustanovení práva řeckého. Pokrokovou byla systematika Zákona dvanácti desek v tom, že normy měly povahu ryze právní a nebyly smíšeny s předpisy mravními a náboženskými.
Kodexy
Nejvýznamnějším z kodexů soukromého práva římského je považován Justiniánův zákoník (529 n. l.), který od Zákona dvanácti desek dělilo téměř 1000 let. Justiniánův zákoník měl představovat platformu pro kvalitní základy klasického práva a měl nápomoci k vybudování nového právního systému. K tomu bylo potřeba právní systém vzhledem k novým potřebám upravit. Na území Východořímské říše se soukromé právo řídilo nařízeními Justiniánovy kodifikace přepsanými do díla Hexabiblos až do roku 1946. V západní Evropě byla Justiniánova kodifikace základem recepce římského práva. Na území dnešního českého státu nedocházelo k přímému přijetí římskoprávních norem, můžeme zde hovořit o romanizaci domácího práva, tedy o nepřímém vlivu na právní vývoj prostřednictvím tvůrců práva, kteří při své činnosti využívali římskoprávních znalostí.
Nevíte si rady s prací do školy z oboru římského práva nebo nestíháte?
Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:
[Nabídka služeb]
Nevíte si rady nebo nestíháte s prací do školy z oboru
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti
Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Nezávazná objednávkanásledující den
následující pracovní den
7 dnů
již do 7 dnů
12 dnů
již do 12 dnů
Možná témata prací
- Civilní a prétorské právo římské – komparace
- Držba, vlastnictví, právní instituty jejich ochrany v právu římském a jejich odraz v české právní úpravě
- Pojetí vlastnického práva ve starověkém Římě a v naší právní realitě (komparace)
- Právní postavení ženy v římském právu
- Pronikání římského práva do středověkých českých zemí. Arnoštova provinciální statuta z roku 1349 a římské právo?
- Prvky přirozeného práva v římském právu
- Římské právo a střední občanský zákoník
- Věcná práva k věci cizí v římském právu a současná právní realita
- A další.
Doporučená literatura česká i zahraniční
- ARISTOTELES. Etika Nikomachova. 2. rozšířené vydání. Praha: P. Rezek, 1996. 493 s. ISBN 80-901796-7-3.
- BARTOŠEK, Milan. Dějiny římského práva (ve třech fázích jeho vývoje). 1. vyd. Praha: Academia, 1988, 304 s.
- BARTOŠEK, Milan. Dějiny římského práva: (ve třech fázích jeho vývoje). 2. přepracované vydání, Praha: Academia, 1995. 280 s. ISBN 8020005455
- BARTOŠEK, Milan. Encyklopedie římského práva. 2., přepracované vydání. Praha: Academia, 1994, 471 s. ISBN 80-200-0243-X.
- BĚLOVSKÝ, P. Propuštěnci a jejich milenky podle římského práva. In Ius Romanum, Sborník ze IV. konference právních romanistů ČR a SR na téma Diskriminace v římském právu. Sestavila Kamila Bubelová. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002, s. 43-50. ISBN 80-244-0582-2.
- BĚLOVSKÝ, Petr. Advokacie a jurisprudence ve starověkém Římě. 1 vyd. Praha: Karolinum, 2005. 116 s. ISBN 80-246-0975-4.
- BLAHO, Peter, Ivan HARAMIA a Michaela ŽIDLICKÁ. Základy rímskeho práva. Bratislava: Manz, 1997. 483 s. ISBN 80857190.
- CVETLER, Jiří. Právo římské. Brno: Universita Jana Evangelisty Purkyně, 1974. 119 s.
- FALADA, D. Diskriminace a personalita práva. In Ius Romanum, Sborník ze IV. konference právních romanistů ČR a SR na téma Diskriminace v římském právu. Sestavila Kamila Bubelová. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. s. 13-20. ISBN 80-244-0582-2.
- FRÝDEK, M. Čtyři řeči o římské společnosti – dopady zrušení Oppiova sumptuárního zákona na repetundární zločiny u Tacita a Livia. In Acta Iuridica Olomucensis. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. s. 287 – 296. ISSN 1801-0288. vol. 10, no. 4,
- FRÝDEK, Miroslav. Kurs římského práva. Ostrava: KEY Publishing, 2011, 187 s. ISBN 978-80-7418-119-1.
- HEYROVSKÝ, Leopold. Civilní právo římské. 5., opr. vyd. Praha: S.Č.P. „Všehrd“, 1921, 77 s.
- HEYROVSKÝ, Leopold. Dějiny a systém soukromého práva římského. 6. vyd. Bratislava: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1927, 656 s.
- HEYROVSKÝ, Leopold. Římský civilní proces. Bratislava: Nákladem Právnické fakulty University Komenského, 1925, 400 s.
- HÖNSELL, Heinrich. Römisches Recht. 7. vyd. Berlín: Springer - Verlag, 2010, 227 s. ISBN 978-3-05306-1.
- HRDINA, Antonín. Sylabus římského práva soukromého. Dobrá Voda u Pelhřimova: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2002. 71 s. ISBN 8086473090
- KASEL, Max, KNÜTEL, Rolf. Römisches Privatrecht: ein Studienbuch , 19. vyd. Mnichov, Beck, 2008, 354 s. ISBN 978-3-406-57623-2
- KASER, Max. Römisches Privatr echt. 15. vydání, Beck, 1989, 342 s, ISBN 3-406-33726-0.
- KINCL, Jaromír, Valentin URFUS a Michal SKŘEJPEK. Římské právo. 2. doplněné a přepracované vydání, Praha: C.H. Beck, 1995. 386 s. ISBN 8071790311.
- KINCL, Jaromír. Gaius: Učebnice práva ve čtyřech knihách. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007, 326 s. ISBN 978-80-7380-054-3.
- KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, 386 s. ISBN 80-7179-031-1.
- LEE, Robert Warden. The elements of roman law with a translation of the institutes of Justinian. 4 ed., 5 impr. London: Sweet & Maxwell limited, 1968, 499 s.
- MOUSOURAKIS, George. A legal history of Rome. 1 ed. London: Routledge, 2007, 282 s. ISBN 978-0-415-40894-3.
- NICHOLAS, Barry. An introduction to Roman law. 3. ed. Oxford: Clarendon Press, 1969, 281 s.
- REBRO Karol. Rímské právo. 3. vyd. Bratislava: IURA EDITION spol. s.r.o., 2003. 497 s. ISBN 808904753X .
- REBRO, Karol. Rímské právo súkromné. 1. vyd. Bratislava: Vydavatelstvo Obzor, n.p., 1980. 278 s.
- ROBERT, Jean-Noël. Řím 753 př. n. l. až 476 n. l. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001, 270 s. ISBN 80-7106-398-3.
- SCHULIN, Friedrich, Ueber Einige Anwendungsfälle der Publiciana in Rem Actio: Eine civilistische Abhandlung , 2. vyd. USA (reprint orig. z r. 1923), 2013, 211 s.
- SKŘEJPEK, Michal et al. Právnický stav a právnická profese v minulosti. 1. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2007. 207 s. ISBN 978-80-903609-90.
- SKŘEJPEK, Michal. Prameny římského práva. Vyd. 2. (jako Prameny římského práva - Fontes iuris romani vyd. 1.). Praha: LexisNexis, 2004, 375 s. ISBN 80-86199-89-4.
- SKŘEJPEK, Michal. Římské soukromé právo. Systém a instituce. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011, 350 s. ISBN 978-80-7380-334-6.
- SKŘEJPEK, Michal. Texty ke studiu římského práva. Praha: Orac, 2001. 279 s. ISBN 8086199320
- SOMMER, Otakar. Učebnice soukromého práva římského. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, 220 s. ISBN 978-80-7357-616-5.
- URFUS, Valentin. Obecné dějiny státu a práva: římské právo soukromé. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 1979. 95 s.
- VÁŽNÝ, Jan. Římský proces civilní. Praha: Melantrich, 1935, 125 s.
