Obor SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
Speciální pedagogika je poměrně mladá vědní disciplína zabývající se zákonitostmi rozvoje, péče, výchovy a vzdělávání lidí s nějakým druhem postižení či znevýhodnění, jejich socializací, a to od jejich narození do konce života. Obor speciální pedagogiky se vyprofiloval postupně při hledání optimálních přístupů k handicapovaným lidem a ve snaze vychovávat, vzdělávat a rozvíjet tyto jedince tak, aby nakonec byli schopni prožívat i navzdory různým znevýhodněním kvalitní a smysluplný život. Vždyť trend celoživotního učení a trvalého osobnostního rozvoje se postižených lidí týká stejně jako všech ostatních.
Historie vzniku
Jako první u nás se zabýval edukací postižených Jan Ámos Komenský (1592–1670), který ve svých dílech vyzýval ke změně postojů k těm dětem, které až do té doby byly – pro nějaký nedostatek nebo odlišnost – z výchovného a vzdělávacího procesu vylučovány. Historii speciálně-pedagogického myšlení u nás můžeme zjednodušeně rozdělit do 4 následujících období.
Počáteční období speciálně-pedagogického myšlení (2. polovina 19. st.)
Doba mezi objevujícím se zájmem o léčbu, výchovu a řešení právní problematiky postižených a vznikem prvních odborných ústavů pro osoby s různými typy vad a poruch.
Druhé období speciálně-pedagogického myšlení (2. pol. 19 a začátek 20. století)
V Čechách i na Moravě vznikala střediska odborné péče o postižené. V tomto období byly položeny základy teorie komplexní rehabilitační péče, ale i integrace tělesně postižených a zdravých dětí a mládeže.
Třetí období speciálně-pedagogického myšlení (přibližně 1945 – 1950)
Byl použit termín sociální pedagogika, která byla zaměřena na oblast ochranné, nápravné a léčebné výchovy mládeže tělesně, duševně a mravně narušené.
Čtvrté období (od r. 1948)
Miloš Sovák definitivně zavedl termín speciální pedagogika. Speciální školství označil tehdy jako „školství pro mládež vyžadující zvláštní péče“.
Předmět zkoumání speciální pedagogiky
Předmětem speciální pedagogiky je zkoumání podstaty a zákonitostí výchovy a edukace jedinců se speciálními potřebami. Jejím cílem je maximální rozvoj osobnosti jedince s postižením či znevýhodněním a dosažení maximální úrovně jeho socializace. Zabývá se edukací a reedukací (převýchova) sociálně nepřizpůsobené, obtížně vychovatelné nebo jinak sociálně narušené mládeže, edukací osob mentálně retardovaných, tělesně postižených či znevýhodněných (např. dlouhodobě nemocných). Spadá sem i edukace osob s mírně odlišným duševním vývojem od normy, tzn. např. osob s lehkou mozkovou dysfunkcí nebo osob se specifickými poruchami učení, zabývá se korekcí nebo odstraňováním poruch řeči (koktavost, vady ve výslovnosti aj.), edukací osob s různými vadami sluchu či se zrakovým postižením.
Moderní speciální pedagogika
Moderní speciální pedagogika se zaměřuje na neutrální popis toho, jak fungují edukační mechanismy, klade důraz na vědecký popis, analýzu, vysvětlení a pochopení problémů edukační reality. Významnou charakteristikou moderní pedagogiky je realizace a rozvoj pedagogického výzkumu.
Nevíte si rady s prací do školy z oboru speciální pedagogiky nebo nestíháte?
Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:
[Nabídka služeb]
Nevíte si rady nebo nestíháte s prací do školy z oboru
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti
Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Nezávazná objednávkanásledující den
následující pracovní den
7 dnů
již do 7 dnů
12 dnů
již do 12 dnů
Možná témata prací z oboru speciální pedagogiky
- Začlenění dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné třídy základní školy
- Připravenost pedagoga na dítě se speciálními vzdělávacími potřebami
- Komunikace s člověkem s postižením
- Spolupráce poradenské zařízení – rodina postiženého
- Využití relaxačních technik při reedukaci
- Dospívání dětí, které vyžadují speciální péči
- Šikana a dítě s postižením
- Výchovné problémy u dětí vyžadující speciálně vzdělávací potřeby
- Volba povolání a dalšího vzdělávání u dospívajících vyžadujících speciálně vzdělávací potřeby
- Vhodnost farmakoterapie
Doporučená literatura česká i zahraniční
- BENDOVÁ, P., ZIKL, P. Dítě s mentálním postižením ve škole, 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2011. ISBN 978-80-247-3854-3
- BLAHUTOVÁ M., KLENKOVÁ, J., ZICHOVÁ, D. Psychomotorické hry, 1. vyd. nakl. MU Brno 2005. ISBN 80-210-3627-3
- BYOND, B. Výchova dítěte s Aspergerovým syndromem, 1. vyd. Praha: Portál 2011. ISBN 978-80-7367-834-0
- DOSTÁL, J., MACHÁČKOVÁ P. Systémové pojetí edukačního procesu a možnosti měření jeho efektivnosti, 1. vyd. Praha: VŠE, 2005. ISBN 80-245-1012-X.
- DRTÍLKOVÁ, I. Hyperaktivní dítě, 2. vyd. Galén 2007. ISBN 978-80-7262-447-8
- EDELSBERGER, L. Defektologický slovník, 3. upr. vyd. Praha: Nakladatelství H&H, 2000. ISBN 80-86022-76-5
- FISCHER, S., ŠKODA, J. Speciální pedagogika: Edukace a rozvoj osob se somatickým, psychickým a sociálním znevýhodněním. Praha: Triton, 2003. ISBN 978-80-7387-014-0
- HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení. Úvod do surdopedie. 1. vyd. Praha : Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0084-0.
- HOWLIN, P. Autismus u dospívajících a dospělých, 1. vyd. Praha: Portál 2005. ISBN 978-80-7367-041-0
- JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H. Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole a v rodině, 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2011. ISBN 978-80-247-2697-7
- KRAHULCOVÁ, B. Dyslalie – patlavost, 2. vyd. Beakra 2013. ISBN 978-80-903863-1-0
- MATĚJČEK, Z. Dyslexie, 3 vyd. Praha: Nakladatelství H&H, 1995. ISBN 80-85787-27-X
- MULLER, O. Terapie ve speciální pedagogice, 2. vyd. Praha: Grada Publishing. 2014. ISBN 978-80-247-4172-7
- PIPEKOVÁ, J. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. roz. a přepr. vyd. Brno: Paido, 2006. ISBN 80-7315-120-0
- POKORNÁ, V. Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení, 1. vyd. Praha: Portál 1998. ISBN 80-7178-228-9
- PORTEŠOVÁ, Š. Rozumově nadané děti s dyslexií, 1. vyd. Praha: Portál 2011. ISBN 978-80-7367-990-3
- PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice, 2. vyd. vyd. Brno: Paido 2007. ISBN 978-80-7315-157-7
- RENOTIÉROVÁ, M.; LUDÍKOVÁ, L. a kol.: Speciální pedagogika. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1475-9
- RIEFOVÁ, F., S. Nesoustředěné a neklidné dítě ve škole, 4. vyd. Praha: Portál 2010. ISBN 978-80-7367-728-2
- ROSALINE, D. Kresba jako nástroj poznání dítěte, 2. vyd. Praha: Portál 2008. ISBN 978-80-7367-415-1
- SELIKOWITZ, M. Downův syndrom, 1. vyd. Praha: Portál 2005. ISBN 80-7178-973-9
- SIMON, H. Dyskalkulie, 1. vyd. Praha: Portál 2006. ISBN 80-7367-104-2
- SOVÁK, M. Nárys speciální pedagogiky. 6. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986.
- SOVÁK, M. a kol. Defektologický slovník. 3., upr. vyd. Jinočany : H & H, 2000.
- SLOWÍK, J. Speciální pedagogika. 1. vyd. : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1733-3
- ŠKODOVÁ, E., JEDLIČKA, I. Klinická logopedie, 2. vyd. Praha: Portál 2003. ISBN 978-80-7367-340-6
- ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace, 3. vyd. Praha: Portál 2006. ISBN 10-80-7367-060-7
- TRAIN, A. Specifické poruchy chování a pozornosti, 1. vyd. Praha: Portál 2011. ISBN 80-7178-131-2
- VÁGNEROVÁ, M., HADJ-MOUSSOVÁ, Z., ŠTECH, S. Psychologie handicapu, 2. vyd. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-929-4
- ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení, 5. vyd. Praha: Portál 2000. ISBN 80-7178-481-8
