Obor Teorie, filozofie a sociologie práva
Teorie práva je považována za právní vědu, která se zabývá všemi právními jevy – tedy zkoumá všechny právně relevantní skutečnosti. Teorie práva zkoumá oblast práva jako normativní systém, zabývá se právními vztahy, definuje pozici práva ve společnosti, kultura práva a vztah práva a státu, stejně jako vztah člověka a práva.
Definice práva
Teorie práva definuje samotný pojem práva, tedy to, co právo je. Právo je chápáno jako prvek, který normuje lidské chování a vztahy mezi nimi. Stanovuje normy, tedy to, jaké chování je dovoleno, co je zakázáno a jak= budou případné následky zakázaného chování. Reguluje lidské chování preventivně, ale také systémem sankcí. Cílem práva je uspořádat společenské vztahy tak, aby vše bylo v souladu s určitým cílem a záměrem společnosti. Je tvořeno systémem mechanismů, které udržují rovnováhu ve společnosti. Některé regulace vznikly postupem času nezávisle na lidské vůli. Nejznámějším a nejdůležitějším normativním a regulačním mechanismem je samotné právo, morálka, náboženství, politická situace, pravidla slušného chování apod. Právo je souborem právních chování, která jsou všeobecně závazná. Jsou vydávána ve zvláštní státem uznané formě a dodržování těchto norem je vynutitelné státní mocí. Problém kvality práva se zabývá teorie a filozofie práva.
Základní klasifikace
Základním rozdělení dle teorie práva je právo přirozené a pozitivní. Právo přirozené je nezávislé na lidské vůli a činnosti lidí. Je nárokem člověka jako takového a toto právo je stabilní a neměnné. Pozitivní právo je právem platným, tedy právem vytvořeným člověkem a je předmětem studií teorie práva.
Právní filozofie
Filozofie práva je právní vědou, ale spadá spíše do oblasti filozofie samotné. Předmětem zkoumání právní filozofie je definování základních právních pojmů, zejména řeší vztahy mezi morálkou a spravedlností, morálkou a právem, zkoumá otázku legality a legitimity práva, platnost práva. Tato věda je úzce propojena s teorií práva.
Historie filozofie práva
Filozofie práva se začala utvářet již ve starověku, kdy oblast práva začala být předmětem zkoumání předními filozofy té doby. V období středověku chápala filozofie práva právo jako systém tvořený čtyřmi základními prvky – božským právem, přirozeným právem, platným právem tvořeným panovníkem a systémem obyčejového práva. V období politických změn a počátkem novověku vzrostl význam právní filozofie, protože se v systému práva začaly projevovat společenské změny. Významní filozofové té doby se zabývali právní filozofií mnohem více než doposud. Z velkých jmen je možné jmenovat např. Hugo Grotiuse, Thomase Hobbse, Johna Locka, Barucha Spinozu, Immanuela Kanta a mnohé další.
Sociologie práva
Sociologie práva je vedle teorie práva jednou ze základních obecných disciplín právní vědy. Studuje vzájemný vztah člověka a práva, práva a celé společnosti. Sociologické chápání práva představuje podstatný metodologický koncept práva zprostředkující sociální kontexty jednotlivých prvků mechanismů právní regulace od právní politiky až po oblast realizace a efektivnosti práva.
Zaměření sociologie práva
Sociologie práva věnuje pozornost také možnostem a mezím práva při regulování lidského chování, samotné efektivnosti práva a roli právního vědomí. Právní vědomí představuje projekci práva, jako systému platných a vynutitelných právních norem, do vědomí sociálních subjektů. Důležitost je dána především tím, že psychický projev práva tvoří spojovací článek mezi objektivním právem a právním chováním. Sociologie práva se zabývá i studiem funkce práva ve společnosti.
Nevíte si rady s prací do školy z oboru Teorie, filozofie a sociologie práva nebo nestíháte?
Zjednodušíme Vám studium, jsme profesionálové v oboru.
Rychle řešíme problémy studentů v oblasti:
Možná témata prací z oboru Teorie, filozofie a sociologie práva
- Vybrané problémy právní lingvistiky
- Temporalita právních norem a právních předpisů
- Právněteoretické a právněfilosofické aspekty formální a materiální pravdy v soudním řízení
- Funkce práva v moderní společnosti
- Prameny práva v Anglii a Skotsku
- Radbruchova formule
- Právní teorie Roberta Alexyho
- Feministická teorie práva
- Marxistická právní filozofie
- Současný právní pozitivismus
Doporučená literatura česká i zahraniční
- FULLER, L., L.: Morálka práva, 2. vyd., Přeložil Jiří Přibáň, Praha: Oikoymenh, 1998, 229 s., ISBN 80-86005-65-8
- GERLOCH, A.: Teorie práva, 4. upravené vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, 308 s., ISBN 978-80-7380-023-9.
- HARVÁNEK J. a kol.: Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008
- HOLLÄNDER, P.: Filosofie práva, 1. vyd., Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 303 s., ISBN 80-86898-96-2.
- HAYEK, F., A.: Právo, zákonodárství a svoboda, 3. vyd., Přeložil Tomáš Ježek, Praha: Prostor, 2011, 558 s., ISBN 978-80-7260-253-7.
- KNAPP, V.: Teorie práva, 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1995, 247 s., ISBN 80-7179-028-1.
- KNAPP V.: Velké právní systémy. Úvod do srovnávací právní vědy. Praha: C. H. Beck, 1996.
- KUBEŠ, V.: Kapitoly z právní sociologie, 1, vyd. Brno: Rektorát Masarykovy univerzity Brno, 1991, 122 s., ISBN 80-210-0280-8.
- NESVADBA, P.: Filosofie a etika, 1. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 331 s., ISBN 80-86898-92-X.
- PINZ, J.: Úvod do právního myšlení a státovědy, 2. vyd., Praha – Nymburk: O.P.S., 2006, 252 s., ISBN 80-903773-2-7.
- RYCHLÝ, T.: Právní normy a společenská praxe, 1. vyd., Praha: Vodnář, 1998, 113 s., ISBN 80-85889-16-1.
- SOBEK, T.: Právní myšlení: kritika moralismu, 1. vyd., Praha: Ústav státu a práva, 2011, 624 s., ISBN 978-80-87439-03-6.
- ŠÍN, Z.: Tvorba práva: pravidla, metodika, technika, 2. vyd. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, 190 s., ISBN 978-80-7400-162-8
- URBANOVÁ, M.: Sociální kontrola a právo, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1998, 126 s., ISBN 80-210-1947-6
- VEVERKA, V., BOGUSZAK, J., ČAPEK, J.: Základy teorie práva a právní filozofie, 1. vyd. Praha: Codex, 1996, 320 s., ISBN 80-85963-06-X.
